TB: Když to umělec dělá poprvé

Dneees, se podíváme do minulosti na tooo… Přesně před rokem jsem napsal filmové shrnutí roku 2017. Dovolil bych si menší recyklaci, protože rok 2018 nepřinesl tolik skvostů.
“Už měsíc a nějaké dny k tomu žijeme v novém roce, a právě v tomto depresivním období – kdy jaro s mláďátky stále nikde a nám všem pomalu ale jistě dochází, že ani trochu nedodržujeme svá předsevzetí – jsem se rozhodl přijít s něčím novým! Optimistickým! Přece ten super moment, když to umělec dělá poprvé…”

No ano. Zrovna minulý rok byl na umělecké debuty velmi plodný a rád vám tedy nějaké z nich představím, ty co nejvíce zaujaly mou pozornost.

Prvním debutem, který stojí za to zmínit už na začátku, je knížka Kosmonaut z Čech. Autorem je mladý 29-letý spisovatel Jaroslav Kalfař, který od svých patnácti žije v New Yorku, a tím pádem se tedy jedná o světový bestseller vydaný v mnoha zemích. Děj pojednává o Jakubovi, který si splní dětský sen být ve vesmíru a stává se vyvoleným pro jednočlennou misi na Venuši, kde ale postupně ztrácí kontakt se svou ženou a musí s přizpůsobit tamním osamělým podmínkám, kdy i filosoficky žvatlající mimozemský pavouk je skvělý společník.

Znáte Davida Stypku s Bandjeez? Já ho neznal a troufám si říct, že mnohým je stále utajen. Avšak tenhle zpěvák s vlastními osobními texty by měl být z naší scény vidět snad možná co nejvíce, protože dal opět kvalitnímu pop-rocku (a dle mého i trochu indie folku) v Česku význam. Je neskutečně sympatické, že z jeho debutu „neboj.“ je tolik cítit jeho osobnost – hudba má spíše pomalejší rytmus, je zvučná, odvážná, ale s hluboce zadumanými texty. A to je něco, co tady chybělo, a proto doporučuji poslechnout tohle album.

Celovečerní film a celovečerní dokument – v jednom roce, nutno podotknout. Za tímto dvojitým kombem stojí mladá režisérka a absolventka FAMU Tereza Nvotová, která v uplynulém roce představila publiku hned dva snímky. První z nich bylo psychologické drama Špína, jež upozorňovalo na nezájem společnosti u případů znásilnění žen a druhý dokumentoval minulost, současnost i divoké okolnosti vlády Ladislava Mečiara na Slovensku. Na Špínu jsem dělal recenzi dříve (najdete v archivu článků) a Mečiara jsem viděl nedávno. Na obojím lze vidět velký talent. Must see.

A úplně ke konci se už ani nejedná o člověka. Jde ale rovnou o celý hudební festival, který vznikl právě minulý rok v Praze, a mělo by se o něm určitě vědět. Jde o UP festival, jenž se prezentuje jako underground, art a electronic. Tvůrcům festivalu jde o jediné – představovat skutečné hudební umělce, vyhraněné a se specifickou tvorbou. Line-up pro letošek čítá kolem 50 hudebníků a pohled je to krásný – všichni stejně „velcí“ a nechť se předvedou. Debut, jak má být.

Po planetě nechodí moc lidí, kteří by chtěli trávit týden vkuse jenom psaním. Je jasné, že takový člověk je pro blog ideální. Oddaný a s dlouhou výdrží není jen u psaní. Vášnivě se věnuje diskuzím jak na internetu tak z očí do očí - a za každé (především nevhodné) situace přihodí nevhodnou, sarkastickou poznámku nebo se pochechtává. Na Michalovi není zajímavá jedna věc. Je jich několik.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

zpátky na vrchol