Nechceš být šťastná?

Starosti a problémy,
co jsme to zas provedli?
Tvoje chyby, tvoje bludy,
dávají mě do nepohody.

Ne proto, že jsou,
proto, že se jich bojíš.
Ony přece nekoušou,
tak pohleď na ně – vidíš?

Neboj se jich,
jsou taky přátelé.
Máš jich spoustu – přepych?
Tvé oči – zaslepené.

A ty? Ty před nimi prcháš,
nepostavíš se jim.
Oči zbaběle zavíráš,
chladná jako podzim.

Tak otevři oči,
ty se bojíš?
Tak nech si pomoci,
rány mi tím hojíš.

Nech mě ti pomoct,
nech mě tě podpořit.
Tohleto nemoct,
radši se utopit.

Tak postav se svým problémům,
se mnou po tvém boku,
Pomůžu ti, nepředhodím lvům.
Jen pozvedni mou ruku.

Však ty zas nic neděláš,
jen si lžeš, oči zavíráš,
zbaběle prcháš,
mě falešně objímáš.

Zraňuješ mě, ač nechceš,
nechápu proč nechápeš,
chci jenom štěstí tvoje –
s úsměvem ho hážeš do hnoje. —

Členem týmu je i Peťa Chromčák, příliš obětavý a nechutně pozitivní workoholik. Je věrným kamarádem a dárcem rad nad zlato. Pokud si v něčem nejste jistí a chcete objektivní radu, je tu někdo jako on. Věčně má moc práce a málo spí. Prokrastinuje jen trochu a zdravě. Zkrátka redaktor k pohledání. Jen málokdy je vidět bez úsměvu na tváři a pokud ho zrovna tak vidíte, tak jí mrkev.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

zpátky na vrchol