Rozhovor: Tigran a jeho kamarádi Imigranti o tom, jak cizinci vidí Čechy

Tigran Hovakimyan je bývalý barman, učitel ve školce, trenér boxu, divadelní herec nebo administrátor na Malajském velvyslanectví. A dnes? Dnes se směje. Spolu s publikem, jelikož dělá stand-up výstupy. I když už na první pohled poznáte, že se narodil “jinde” (Arménie), už na druhý pohled na to zapomenete! Je názoru, že humor boří hranice a minimálně v jeho případě je to pravda.

Jaký je život cizinců v Čechách? Narážíte na nějaké (ne)příjemnosti?

No, myslím že budu mluvit za všechny, když řeknu, že tady, aspoň v Praze, narážíme na samé příjemnosti. Jinak bychom už odjeli zpátky. Ale samozřejmě, jsou tu i věci, který nejsou úplně skvělý. Jako v každém státě. Třeba fronty, nebo daně.

Pociťujete rozdíl i na jevišti?Myslím si, že to máme o něco lehčí jako komici, než češi, jelikož jsme taková “exotika” a mluvit otevřeně o rasismu a o imigrantech a dělat si z toho srandu je v ČR relativně nová věc.

Pracujete nějak s publikem? Podle města, nálady..?
Určitě. Bez toho se neobejdeme. Myslím si, že je důležité s publikem navázat kontakt. Měli byste být s publikem na stejné vlně. Já osobně se ho s nažím navázat hnedka od začátku. Někdy se to podaří a někdy ne. Někdy ho navážete až po deseti minutách. Bez publika to v komedii nejde.

Jak vnímáte český humor? Máte něco, co se vám na něm vyloženě líbí/nelíbí?
Český humor je skvělý. Na mě působí až takovým, řekl bych “aristokratickým dojmem”. Je takovej ušlechtilej. Mám teď na mysli Wericha, Buriana atd. Je to humor který pobaví a nijak neublíží. Což mi někdy vadí. Zdá se mi to, jako by to bylo “Hlavně nikoho neurazit” “Hlavně se nedotýkat citlivých témat”. Myslím si, že by se o některých věcech mělo mluvit a lidi by se neměli bát některé věci rozebírat.

Tigran působí také v česko-ukrajinsko-ruské arménsko-kazašském uskupení (zkráceně ČURAK , které si říká Imigranti. V sestavě Hovakimyan, Shuvaeva, Konokhov a Nurakhmetov pořádají show plné stand-upů, skečů a improvizace.

Jak byste popsali svoje “uskupení”?Všichni jsme občané bývalého sovětského svazu. Všichni máme zkušenost s vystupováním na pódiu, ale každý trošku jinou. Alina jako zpěvačka, já a Alisher jako stand up komici a Sergei jako moderátor.Proč zrovna název Imigranti? Nebojíte se, že lidé mají předsudky?Chtěli jsme nějaký název, který by vypovídal o tom, o čem to vlastně je. Imigrant show se nám všem líbilo. Myslím si, že to v lidech vyvolává určitou emoci. Jestli dobrou nebo špatnou to už záleží na lidech. No a navíc vzhledem k tomu, že na naší první show jsme vystupovali pod názvem Posraný Cizinci, tak Imigrant Show je ještě v pohodě.A vypískali vás někdy, právě proto, že nejste “zdejší”?To ne. Nikdy jsme s tím problém neměli.Jak jste se vůbec navzájem našli?Začalo to tak, že já jsem vystupoval (a pořád vystupuji) s uskupením Underground Comedy Praha. V roce 2016 se Alisher přišel podívat na naše představení. Po vystoupení za mnou přišel a tak jsme se seznámili. S Alinou mojí manželkou jsme se seznámili v autoškole. Byl jsem její instruktor. A Sergeie jsme objevili Cigánském kočovném Cirkusu. Ne samozřejmě si dělám srandu. Vlastně si ani nepamatuju, jak jsme přišli na Sergeie.

Bavilo by vás / baví vás dělat stand-up i ve vaší zemi původu?Já už jsem asi úplně mimo to, co se děje v mojí rodné krajině. Ani jazyk neovládám natolik, abych mohl vystupovat před lidma. Ale samozřejmě bych si to rád zkusil. Například Alisher vystupoval v Moskvě a v Kievě. A vysílali ho na Ruské a na Ukrajinské televizi.

Co vás na tom baví úplně nejvíc? Jste komici i v osobním životě?Já jsem v osobním životě ne moc komunikativní člověk a spíš uzavřenej do sebe. Ostatní tři členové jsou docela vtipný a komunikativní. Ale určitě někde hluboko v sobě mají toho smutnýho klauna. Je to prostě andrenalin v kombinaci s hormonem štěstí.

Vidět ho můžete na Prima Comedy Central v pořadu ComedyClub nebo v nové show Tos neviděl na stejné stanici.

Univerzální otázka: Co potřebujete k tomu, abyste dělali umění?Potřebujeme publikum a mikrofon.

Pokud neznáte člověka, který by vám na zprávy odpovídal ve tři ráno, či vášnivě debatoval o problémech feminismu a neschopnosti si udělat domácí úkoly, představuji vám Julču, našeho neúnavného náčelníka. Když ji někde potkáte, doporučuji příliš nevystavovat vaše kafe do zorného úhlu. Je zde určitá možnost, že o něj přijdete.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

zpátky na vrchol