Noční melancholie

Když se pozdě v noci probudíš

a podivný zvuk uslyšíš,

tak jediné co uvidíš

je tvého strachu temná skrýš.

Schováš hlavu, klopíš zrak

nočních můr nad tebou plný mrak.

„Zbabělče!“ už našli si tě

v tvém smutném nočním malém bytě.

Podlehneš jim, umřeš sám

a konečně se přidáš k nám.

Strachem staneš se jiných lidí

nikdy tě nikdo neuvidí.

Ucítí tě v morku kostí

že strach svůj u sebe hostí.

Nezvaným se navždy staneš

a touhou po smrti vzplaneš.

Na první pohled normálně vypadající, až moc hodná dívka, navíc se smyslem pro humor mně blízkým. Dokáže pracovat na něčem, co ji zajímá, pěkně dlouho a nebojí se zkoušet nové věci. Je poměrně dosti sebekritická a navíc dokáže (a prý i chce) snést mou kritiku na cokoli, což je to nejlepší! Stejně tak je ale schopná vás pěkně zkritizovat. (Pokud ji do toho však nedonutíte, tak to neudělá.) Sem tam si zaprokrastinuje, ale většinou to nemá dopad na její práci. Má spoustu propisek! Když bude zase nějaká chybět, víte za kým jít!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

zpátky na vrchol