Výstava: Jiří Kolář – Jiří Koláž?

V rámci našeho kulturního vzdělávání jsme si sbalily svých pět švestek a vypravily se do zlínské krajské galerie na výstavu legendy české a světové koláže – Jiřího Koláře. Všechna vystavená díla byla součástí soukromé sbírky sportovní osobnosti Jana Kukala.

Výstava sice není tou nejrozsáhlejší, ale i tak se dovídáme mnoho z Kolářova pohledu na svět a umění. Bystré oko zachytí celou sérii náboženských motivů, předělávek známých obrazů do vlastních kompozic a zvláštních kombinací, nebo dokonce ženských aktů. Výstavu doplňují a kompletují útržky Kolářových rukopisů – ať už poznámek k jeho dílu, nebo náhodně zapsaných veršů jeho básní z vlastnictví Památníku národního písemnictví a portrét Jiřího Koláře z díla známého českého malíře Kamila Lhotáka. Mezi nejvýraznější obrazy expozice bezpochyby patří slavný Kolářův plakát k velké tenisové události Rolland Garros 1986, nebo jeho autoportrét, který nás zaujal již na „pozvánce“.

Jiří Kolář se sice proslavil hlavně svými kolážemi, nebyl však jednostranně nadaný – psal také poměrně úspěšné básně a „udával tak trend“ české literatuře 50. let 20. století, byl překladatelem, dramatikem a také zakladatelem Skupiny 42 – uměleckého uskupení vzniklého v roce 1942, které sdružovalo české básníky a malíře hledající inspiraci v moderním americkém umění, ve své tvorbě se tedy zaměřovali na město, městský život a obyčejné pracující lidi. Ve sém životě vystřídal mnoho povolání, ale u žádného nevydržel, protože nesnesl stálost a stereotyp. Do světa výtvarného umění přinesl hned několik novinek – chiasmáž, muchláž, proláž, roláž,… prostě se věnoval koláži, ale různými inovativními způsoby. Kvůli své politické aktivitě ve smyslu podepsání Charty 77 nebyl československými, komunisty vedenými úřady moc oblíben, takže mu nebylo prodlouženo české vízum a Kolář prožil notnou část svého života ve Francii. Do své vlasti se vrátil až v roce 1998.

Výstava je v Grafickém kabinetu zlínského Baťova institutu 14-15 ke shlédnutí od 20. 9. až do 26. 11. 2017. Tentokrát výstavě dáváme 8,5 bodu z 10, ale i tak, ceníme!

Nemáte rádi hluk a kousavý sarkasmus? Vadí vám upřímnost a černý humor je už úplně tabu? Bohužel pro vás, s Daňou kamarádi rozhodně nebudete. Přesto, že se každé ráno tváří jako dešťový mráček, Daňa je velký lidumil a zapálený sluníčkář (skoro jako Palach). Problém je v tom, že si nikdy nic nesmíte brát osobně, neboť jak ona sama říká: “Já nehejtuju, já konstatuju,”.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

zpátky na vrchol